Dnes je to s nezaměstnaností naprosto skvělé! Nezaměstnanost je totiž na velice nízké úrovni, což prospívá naší ekonomice. Jenže firmy mají starosti, jelikož nemohou obsadit volná pracovní místa schopnými pracovníky, protože pracovníků zkrátka není. Není se čemu divit, když se řada z nás rozhoduje změnit práci – přijetí v novém zaměstnání je víc jak jisté. Pokud budete končit v současném zaměstnání (ať už z důvodu nové práce či z jakéhokoliv jiného důvodu) nebo pokud budete vyhozeni, v určitých případech máte nárok na odstupné. Podle čeho se však výše odstupného řídí?
Samozřejmě odstupné není záležitostí každého zaměstnání, ale jenom některého. Vy sami byste měli vědět, jestli máte či nemáte nárok na odstupné. Jistě to máte poznamenané ve smlouvě. Pojďme si říct, podle čeho se výše odstupného vlastně stanovuje.
Na dohodu či výpověď?
Odstupné se taky liší tím, jestli odejdete na dohodu či výpověď. Dohoda je ten případ, s nímž musí souhlasit nejen zaměstnanec, ale taky i zaměstnavatel. Výpověď je však jednostranná. Pokud zaměstnavatel vyhodí zaměstnance z důvodu, za který zaměstnanec nenese žádnou vinu, má nárok na odstupné.
Mezi takové důvody se řadí ty, které stanovuje zákon. Může to být například z důvodu nadbytečnosti.
Podle čeho se bude lišit částka odstupného?
Jistě vás však zajímá výše odstupného, kterou případně dostanete. Pokud vám právo na odstupné vznikne, hlavním bodem, podle kterého se výše odstupného řídí, je délka trvání pracovního poměru. Pokud pracujete u zaměstnavatele méně jak jeden rok, máte nárok na jednonásobek výdělku, pokud pracujete do dvou let, máte nárok na dvojnásobek výdělku a třetí skupina je ta, která pracovala dva roky a déle, kdy máte nárok na trojnásobek průměrného výdělku.
Odstupné s poměrně velkým násobkem průměrného výdělku můžete získat tehdy, kdy musíte skončit z důvodu úrazu, nemoci z povolání nebo z důvodu ohrožení nějaké nemoci.